Kateřina Marie Tichá: Inspiraci čerpám úplně všude

0
1250

Jsou to přesně tři roky, co o sobě dala vědět mladá a talentovaná zpěvačka Kateřina Marie Tichá písničkou Vzpomínej. Pak následovala spolupráce s raperem Lipem a hit Do města přišla zima. Nyní pravidelně koncertuje se stále populárnější skupinou Jelen a chystá své debutové EP. V rozhovoru se nám Kateřina rozpovídala o novém videoklipu, Slavících, ale i o festivalové stravě.

Vypadá to, že máš v posledních dnech dost nabitý diář. Mimo jiné teď dáváš dohromady novou kapelu. Můžeš nám o ní něco prozradit?

Jasně, vypadá to skvěle. Jsme zatím dohromady čtyři a myslím, že jsme si fakt sedli, jak lidsky, tak hudebně. Začínáme pomalu zkoušet a někdy v listopadu nás čeká první společné vystoupení.

Takže to bude kapela, která by tě doprovázela na desce i koncertech.

Přesně tak. Nejdřív nás čeká natočení EPčka a pak hned deska.

Na koncertech s kapelou Jelen hraješ i svojí novou písničku.

Hrajeme jich teď víc, kromě Tančíme spolu i Nadějnou, kterou zrovna teď půjdu nahrávat a objeví se i na nové desce.

A jak to s deskou vypadá?

Pomalu se všechno dává dohromady, písniček máme dost, jde jenom o to je nahrát. Ještě teď pojedu s Jelenama podzimní turné, které začíná v listopadu, a které beru tak trochu i jako vyvrcholení naší spolupráce. Bude tam ke koupi i moje EP, na kterém najdete cca 5 písniček

Kromě nové kapely, desky a turné s Jelenem chystáš i nový videoklip.

Videoklip na mou úplně novou písničku Otazníky jsme měli natáčet minulý týden, jenže nebylo ideální počasí. Vyčkáváme, až se zase objeví sluníčko. Snad nás čeká ještě babí léto.

018 (kopie)

Jeleni tě prezentují jako hostující zpěvačku. Nebereš se pro tu spoustu koncertů, co jezdíte, už jako člen kapely?

Částečně je to tak, s kluky spolupracuju strašně ráda a i když jsem vlastně speciální host, tím jak spolu jezdíme už hrozně dlouho, je to hodně přátelský a celkově super. Takže pocitově už jsem rozhodně taky Jelen.

Jak jste se vlastně k sobě dostali?

Bylo to díky Tančíme spolu. Kluci se scházeli ve studiu a já jsem do písničky chtěla dát něco speciálního. Společně s Jeleny jsme to zkusili, bylo to super a zapadalo to do sebe. Začala jsem s nimi jezdit, oni se mnou a bylo to.

Jeleni jsou samý kluci. Práskni nám na ně něco. Proč třeba někteří hrají bosi?

Ono je to totiž hrozně pohodlný.

Takže to nemá nějaký hlubší význam? Spojení s pódiem?

Nene, já bych popravdě nejradši taky hrála někdy bosa, ale jsem malinká. Když nemám podpatky, jsem vedle kluků jak skřítek.

Hostovala jsi mimo jiné v písni Do města přišla zima od Lipa. Jak ses k tomu dostala?

Nahráváme ve stejným studiu a Jonáš neboli Lipo, hledal někoho s takovým typem hlasu, jaký mám já. Ve studiu mu Martin Ledvina, náš producent, pustil nějaký moje věci a Jonášovi se to líbilo, tak jsme se tam sešli, zkusili to a zjistili, že to dohromady dává smysl, tak jsme do toho šli.

Je ti blízká Lipova hudba?

Je to úplně jiný žánr než klasicky poslouchám, ale zrovna z rapu mi Lipův osobní styl přijde nejlepší. Dělá trošku něco jiného než je klasický český rap, a to mě fakt baví. Ráda si ho poslechnu. Režíroval mi dokonce klip k Tančíme spolu a teď bude pracovat i na novém klipu k písničce Otazníky.

V roce 2013 jsi byla v anketě Český Slavík nominována na objev roku, o rok později tě tak trochu „předběhli“ Jeleni, kteří tu kategorii vyhráli. Jak jsi to v tu dobu vnímala? Přeci jen jsi byla známější dřív než oni…

Já si myslím, že je to úplně skvělý. Jeleni jsou přesně něco, co tady chybělo, a jsem strašně ráda, že jsem byla u jejich začátku. Strašně jim to přeju, jsem za ně moc šťastná.

Písničky si skládáš sama. Jak vypadá tvůj proces skládání?

Je to pokaždé úplně jinak. Zjistila jsem, že úplně nejlépe se mi skládá v přírodě, kde je klid a ticho, protože já asi nejsem úplně typický ženský tvor, který umí dělat deset věcí najednou. Když dělám deset věcí, tak z toho devět je tak napůl a jedna jediná je dobře. Takže na to potřebuji opravdu klid. Je ale pravda, že když třeba jedu domů autobusem, tak napíšu i něco v něm. Skládám podle momentální inspirace, inspiruji se i v okolí a ostatních lidech, nová písnička třeba vůbec není o mně, psala jsem ji s myšlenkami na svoje přátele. Člověk si prostě vezme inspiraci úplně všude. Něco nebo někdo mu může evokovat něco v hlavě, je to vždycky nečekaný.

Píšeš i svůj blog Time to be borderless. Poslední příspěvek je však z 8. června…

Teď jsem na to trošku kašlala. Prázdniny nabraly hrozné tempo, takže jsem nestíhala psát. Dřív jsem psala i normální blog, přispívala jsem skoro každý den, teď píšu hlavně recepty, jenom občas přidám i něco jiného.. Píšu ale hrozně ráda.

Tvůj blog je vegetariánský, jak dlouho jsi vegetariánkou?

Asi v osmnácti jsem na rok přestala jíst maso. Udělala jsem tu klasickou začátečnickou chybu – přestala jsem jíst maso a ničím jiným ho nenahradila. Samozřejmě mi to neudělalo dobře, člověk musí jíst například hodně luštěnin a tak dále. Rok jsem si maso dala občas, jednou za 2 měsíce třeba. Pak jsem se rozhodla, že s tím skončím, začnu jíst pořádně a hlídat si všechny důležité věci pro tělo. Je to skvělé a hodně mi to pomáhá.

Jak si snášela festivalovou stravu?

O festivalové stravě vegetariánů by se dala napsat knížka. Třeba na Colours of Ostrava to bylo skvělý. Přišli jsme, a tam minimálně osm vegetariánských a veganských stánků. S Jindrou (zpěvák skupiny Jelen, pozn.redakce) jsme si řekli „wow!“. Většinou totiž dostaneme smažák a hranolky a já už ten sýr nemůžu ani vidět. Nejradši bych ho vypustila, ale občas nemám nic jiného na výběr. Nejlepší je tedy vozit si věci z domova.

Foto: archiv a facebook Kateřiny Marie Tiché