Knižní recenze: Hartlův dvojromán Okamžiky štěstí je příjemnou jednohubkou

0
128
Obě obálky dvojrománu Okamžiky štěstí Patrika Hartla, který se stal bestsellerem roku 2016.

Oblíbený spisovatel a režisér Patrik Hartl, který se zviditelnil i díky hostování v Show Jana Krause jako majitel nakažlivého smíchu, se momentálně soustředí na psaní nové knihy. Ta aktuální s názvem Okamžiky štěstí se stala bestsellerem minulého roku a ani letos si její autor na prodejnost nemůže stěžovat. Její kouzlo totiž tkví v tom, že je velmi čtivá a její příběh působí jako ze života, i když některé vztahové propletence jsou jako vystřižené z telenovely.

Jak již titulek napovídá, Okamžiky štěstí jsou dvojrománem. Jedná se tedy o dvě knihy v jednom svazku, jejichž příběhy jsou provázané. Týkají se totiž života dvou sourozenců, Jáchyma a Veroniky, a jejich cesty životem po tragické autonehodě rodičů. Můžete si tedy vybrat, jestli začnete román číst z pohledu Veroniky, jež nedávno překročila práh dospělosti, nebo očima jejího mladšího bratra, potížisty, ale také vynikajícího gymnasty milujícího parkour. Rovněž se nabízí možnost číst oba příběhy paralelně, tedy přeskakovat po kapitolách jednotlivých aktérů, v tomto případě je však otázkou, zda se vám podaří udržet obě linie vyprávění.

Pokud někdo začal číst Okamžiky štěstí z Veroničina pohledu, aniž by věděl, o čem kniha je, a přesto tak nějak tušil, že Hartl ten „ženský“ pohled vykreslí citlivěji a zaměří jej více na vztahy, tak se mu tento předpoklad splnil do puntíku. Autor se zaměřuje na Veroničiny pocity ze ztráty rodičů, rozchodu a narození a výchovy dcery, vztah se starším partnerem se zajímavou minulostí či bratrovým kamarádem. Tato část ukazuje mimo jiné boj s psychickým kolapsem v době rozjíždění podnikání a je celkově víc „holčičí“. Zato Jáchymův příběh se točí okolo záškoláctví, průšvihů za oceánem, holek a akrobatických kousků. Není ovšem vykreslen negativně, naopak, obě hlavní postavy musí být čtenářovi sympatické, protože svoje jednání zvažují, a i když se rozhodnou špatně, snaží se své chyby napravit, nebo aspoň zpytují svědomí.

Eva Holubová, Patrik Hartl a Bob Klepl na křtu Okamžiků štěstí.
Eva Holubová, Patrik Hartl a Bob Klepl na křtu Okamžiků štěstí.

Role vypravěče je v podstatně popisná, do žádných velkých analýz se nevrhá, a tak je jen na čtenáři, jak se s postavami sžije. Hartl se dokonce držel i reálií, a tak obě linie příběhu působí věrohodně. Ačkoliv Okamžiky štěstí nelze přímo označit za humorný román, některé jeho pasáže jsou podány s nadhledem a vtipem, což jen potvrzuje to, že kniha se vám bude číst lehce. Navíc nečekejte žádné složité metafory, metonymie a podobné záležitosti, jazyk románu není nijak zapeklitý, a proto ho přelouskáte za pár letních večerů nebo jízd v tramvaji. A pokud dáte na názory ostatních, co už knihu četli, a ne na vlastní intuici, doporučujeme začít číst Veroniku. Je trochu složitější a jednotlivosti z Jáchyma do ní pěkně zapadají. A pak už jen kvůli tomu konci v Jáchymovi, na nějž sedí věta „To nevymyslíš!“

Foto: patrikhartl.cz