Magnesia Litera rozdala ceny deseti vítězům. Knihou roku byl vyhlášen román o Ivanu Blatném

0
1592
Vítězové cen Magnesia Litera 2015. Zleva Jiří Franta a Ondřej Horák, Martin Reiner, Petr Stančík, Markéta Šichtařová a Vladimíř Pikora, kolektiv čtyř spoluautorek knihy Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje (uprostřed nich Zdeněk Hojda), Eva Semotanová a Zuzana Šťastná, v zadní řadě Stanislav Rubáš, Lukáš Novák, Jiří Cajthaml a Olga Stehlíková, chybí vítěz kategorie DILIA Litera pro objev roku Matěj Hořava a vítězka Magnesia blog roku Marie Doležalová.

Punc ověřené kvality, která přispívá k vyšším prodejům knih. I to je Magnesia Litera, knižná cena, která se letos udílela 14. dubna na Nové scéně Národního divadla a živě ji přenášela ČT art. Knihou roku se dle očekávání stal román Martina Weinera, který zasvětil 30 let svého života bádání o Ivanu Blatném, o kterém napsal životopisnou knihu Básník. V kategorii próza ale nominaci neproměnil, ocenění si odnesl Petr Stančík se svým Mlýnem na mumie.

Úterní večer, spíše jeho pouhá hodina, patřila předávání literárních cen Magnesia Litera za rok 2014. Celý ceremoniál se nesl v duchu objevování a prozkoumávání světa knih, což bylo podpořeno krátkými scénkami s tzv. literauty, tedy kosmonauty, kteří ve vesmíru objevují cestu lidstva ke knihám. Kromě těchto scének bylo letošní předávání obohaceno i o novou kategorii, a to Magnesia Blog roku. Z blogů vybírali vítěze spisovatelé a držitelé Magnesie litery a předali ji Petra Soukupová a Emil Hakl. Cenu získala herečka Marie Doležalová za blog Kafe a cigárko, kde humorně demýtizuje svoji profesi. Literu za ni přišli převzít její kolegové a kamarádi s omluvou, že Marie má právě inscenaci v divadle. Vítězka dostane finanční odměnu, která by jí měla pomoct při vydání knižní verze jejího blogu.

Pro každou kategorii byla sestavena speciální porota a většina nominovaných knih měla i svůj medailonek, kde ji autoři, překladatelé či nakladatelé krátce představili. Literu za nakladatelský čin získali Eva Semotanová, Jiří Cajthaml a kolektiv za Akademický atlas českých dějin. Jedná se o první kartografické dílo, které získalo toto ocenění. Autoři na ní pracovali dva roky. V kategorii DILIA Objev roku přišel za Matěje Hořavu a jeho sbírku povídek Pálenka cenu převzít jeho nakladatel, ministr kultury Daniel Herman předal cenu učitelům translatologie na FF UK Lukášovi Novákovi, Stanislavu Rubášovi a Zuzaně Šťastné za překladovou knihu Jen jestli si nevymejšlíš Shela Silversteina. Dle Šťastné se nejednalo o překládání slov, ale nápadů, proto se tak vydařil.

Jednu z hlavních kategorií, Literu za poezii, přišla předat Dagmar Havlová, jež přiznala, že její srdce ze tří nominovaných patří sbírce Černá bere od Michala Maršálka, oceněna byla však Olga Stehlíková za sbírku Týdny. Popisuje ji jako výseky okamžiků, životních období a mezilidských vztahů. V próze bodoval román Mlýn na mumie Petra Stančíka. Kosmas cenu čtenářů obdržela Markéta Šichtařová za knihu Lumpové a beránci. Spisovatelka neskrývala nadšení z toho, že cenu ji udělili právě diváci, ne odborná porota složená z kritiků, “kteří spíš jen kritizují.” Knihou roku se pak stal Básník Martina Weinera, který se nebál říct, že to očekával a že 200 tisíc korun, které výhrou získal, si nechá pro sebe a nebude je dávat na charitu.

Martin Weiner
Martin Weiner

Literu za knihu pro děti a mládež přišel uvést a předat ředitel ČT Petr Dvořák, a to dvojici Ondřej Horák a Jiří Franta za knížku Proč obrazy nepotřebují názvy, které dětem i dospělým pomahá orientovat se v světe výtvarného umění. Litera za literaturu faktu putovala autorskému kolektivu kolem Zdeňka Hojdy, který opět působí na FF UK, konkrétně na Katedře pomocných věd historických a archivního studia. Jeho dílem je monografie Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje o mladém šlechtici, nad jehož deníkem autoři strávili dlouhých sedm let.

Hodina, kterou ČT art vyhradila přenosu předávání cen Magnesia Litera, uběhla až příliš rychle, moderátoři neustále zdůrazňovali, že již není čas, předávající tak nemohli rozvinout odpovědi na důležité otázky, které se týkaly knižního trhu. Taktéž záběry na publikum odkrývaly skutečnost, že sál je poloprázdný. Vše se pak na obrazovce jevilo tak, že Magnesia Litera moc netáhne, což není pravda – každoročně přispívá k prodeji vítězných knih, protože toto ocenění jim dodává jistý punc “ověřené” kvality.

Foto: Jakub Hněvkovský