Metronome festival 2017 – TOP 5 (sobota)

0
196
foto: Metronome festival
foto: Metronome festival

Festivalová sezóna je v plném proudu a my máme za sebou další vypečenou akci. Přinášíme vám 5 největších důvodů, proč byl sobotní den na Metronomu, i přes chladné fanoušky, naprosto skvělý.

#1 The Kasabian

Asi nemusím naznačovat, že většina mladšího osazenstva dorazila na Metronome hlavně kvůli Kasabian. Nebo aspoň pro mě to byla alfa omega celého festivalu. Z trochu ospalé nálady mě tihle kluci absolutně probrali. A to i přesto, že po celodenním stání s občasným posedáváním mě fakt pekelně bolelo v kříži. To mě tak nějak přesvědčilo o tom, že svoje nejlepší pařicí roky, kdy jsem poskakovala pod stagí a mohla jít druhý den v klidu do práce, mám holt za sebou. Ale vraťme se ke koncertu.

The Kasabian přivezli velkou světelnou show se stroboskopy. Já osobně jsem na tyhle nejrůznější lasery a blikátka během koncertů docela ujetá, takže mě to víc než potěšilo. Svůj dvouhodinový set (včetně přídavků), odehráli s pořádnou porcí energie a nadšení. Zahráli hity jako Underdog, Fire nebo třeba Vlad the Impaler, ale i novinky z posledního alba jako například You’re in Love With Psycho nebo Comeback Kid.

Navíc byli jedinou kapelou, která v ten den dokázala dokonale zaplnit prostor pod pódiem a co víc, vytvořit opravdický kotel. Fanoušci pařili a skákali a užívali si ten příval hudební smrště.

#2 Shells

Zabrousila jsem do šapitó New stage naprosto náhodou. Zrovna tu zpívala Shells, pětadvacetiletá holčina z Británie s andělským hlasem. Její skromný projev a příjemná hudba mne uchvátily. Pokud bych ji měla k někomu přirovnat, trochu mi připomněla Birdy nebo hodně vzdáleně Lorde. Set byl moc příjemný a něžný, i když místy se mi zdálo, že se songy v určitých tónech trochu opakují.

#3 Klara & The Pop

Klára Vytisková je čerstvě po porodu a už si hopsá po pódiích. Na její vystoupení jsem se těšila. Ovšem zpočátku se mi zdálo trochu rozpačité a ospalé, ale svůj podíl na tom mělo i nejprve chladné publikum. Až tak ve třetí třetině se fanoušci rozjeli, stejně tak i Klára. Nakonec z toho vykouzlila příjemný zvučný set. Jako podporu si přizvala dlouholetého kamaráda Ondřeje Pivce, o kterém během koncertu vyprávěla vtipné historky.

Hrála především písničky z posledního alba Home, tedy Countrygirl, Survival, Diggin‘ Deeper nebo třeba procítěnou Forever, která je o její prvorozené dceři. Představila i několik novinek, které se dosud nikde nehrály. Například Two in One je výsledkem jejího druhého těhotenství a Klára v něm zpívá o tom, jak moc inspirativní je být „v tom“.

#4 Jídlo

Jakožto člověk, který žije pro to, aby jedl, mě mile překvapily stánky s jídlem. Vybočovaly ze zavedené linie festivalových blafů, kde dáte stovku za misku oschlých halušek a jste rádi, když vaše další cesta neputuje na toaletu.

Metronome festival nabídl několik stánků s jídlem i nápoji za přijatelné ceny. Nebo alespoň za ceny odpovídající kvalitě. Byl tu stánek s vietnamským jídlem, s veganským, Burgery, Parkys, zmrzlina nebo třeba ovocné nápoje.

Neubránila jsem se srovnání s festivalem Roc for People. Ten byl v předchozích ročnících, co se týká jídla, pro mě dost chudý. KFC, podivné přesolené nudle s troškou vyschlého kuřecího u jakéhosi vietnamského pána, Hooters (asi jediné místo, kde se mohl člověk pořádně najíst), nic moc kebab nebo bistro U Supa. Přemrštěné ceny za naprosto neodpovídající kvalitu jednoho zamrzí zvlášť, pokud má na fesťáku trávit více dní. V tomhle má u mě Metronome absolutní plus.

#5 Zevl zóna

Pokud jste zrovna nechtěli podupávat pod pódiem, anebo vám nesedl právě hrající interpret, nic vám nebránilo se „odklidit“ do zevl zóny.

Druhý ročník Metronome festivalu sklidil větší úspěch než ten předchozí. Dokonce dvojnásobně větší. Dorazilo totiž dvakrát tolik návštěvníků co loni, tedy krásných 16 000. Z toho 10 000 lidí si zakoupilo vstupenku na oba dva dny, 4 tisíce na jeden den a 2 tisíce na sobotu. Na teprve druhý ročník tohohle fesťáku je to dost slušné skóre. Vzpomeňme si na Prague City Festival, kdy měli pořadatelé ambice uspořádat festival světového formátu, ale už při druhém ročníku zkrachovali.

Na druhou stranu musím říct, že jsem byla trochu zklamaná z atmosféry. Vlastně až při The Kasabian jsem ucítila tu pravou koncertní vřavu. Předchozí vystoupení na mě působila chladně a odměřeně (i ze strany publika).

Uvidíme, co přinese třetí ročník Metronome festivalu. Určitě tam nesmíme chybět!