Recenze: Green day v Praze: “Nechci vidět vaše foťáky, chci vidět vás a slyšet vaše hlasy.”

0
537
Green day v Praze.

Po sedmi letech se čeští fanoušci konečně dočkali amerických pop punkových bardů Green Day. Do pražské Tipsport arény zavítali k propragaci dvanácté studiové desky Revolution Radio a fanoušci jim více než dvouhodinový koncert oplatili skvělou atmosférou. Kapela koncertem dokázala, že rozhodně ještě má co říct.

Fanoušci na návrat Green Day do Prahy čekali dlouhých šest a půl let. Kapela se v hlavním městě představila v roce 2010 o kousek vedle než byl nedělní koncert, na holešovickém Výstavišti. Mnozí z fanoušků si často mohli připadat jak na minulém koncertu, protože Green Day hráli mnoho starých písniček a nešetřili i ty z mega úspěšné desky American Idiot. Došlo ale samozřejmě i na nové písničky. O začátek se postarala skupina The Interrupters a přítomné publikum dostatečně rozehřála. V době jejich koncertu ale do vyprodané haly stále přicházela řada diváků, venku se i dlouho po otevření tvořily dlouhé fronty. Stejně jako před sedmi lety, i v neděli se postaral o začátek koncertu růžový králík a fanoušci už věděli, že se konečně dočkali. Green Day vlítli na pódium jako neřízené střely a opustili ho až o dvě a půl hodiny později.

Začátek patřil singlu Know Your Enemy, jediné písni z desky 21st Century Breakdown. To byla vlastně jediná nevýhoda celého koncertu. Kromě skladeb z desky 21st Century Breakdown chyběly i písničky z trilogie ¡Uno!, ¡Dos!, ¡Tré!, což byla docela škoda, protože fanoušci je ještě neměli možnost slyšet naživo. Line up byl tak poskládaný především z nové desky Revolution Radio a písní Bang Bang, Revolution Radio, Youngblood, Forever Now či Still Breathing. Green Day paradoxně nešetřili ani písničkami z desky American Idiot. Zazněla nejen stejnojmenná skladba, u které zpěvák a lídr formace Billie Joe Armstrong neopomněl zkritizovat nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale také epická Jesus Of Suburbia, Holiday, Boulevard of Broken Dreams, chorálová Are We the Waiting, Letterbomb a St. Jimmy. Fanoušci se kapele odměnili sborovým zpěvem, který trochu zeslábl u písniček z devadesátých let. I těm trojice doplněná o další muzikanty dala velký prostor. Hlušší místo tak přišlo u písniček Waiting, J.A.R, Going to Pasalacqua či Scattered, ale do varu se publikum dostalo opět ve chvíli, kdy slyšelo Minority, When I Come Around, Basket Case, She, King For a Day či covery (I Can’t Get No) Satisfaction či Hey Jude. Závěr byl už doménou Billie Joe Armstronga a balad Ordinary World a Time of Your Life.

Green Day dokázali, že i po skoro třiceti letech na scéně mají energie na rozdávání a že neřekli poslední slovo. Jsou mnohem dál než kapely, se kterými před těmi třiceti lety začínali. Čeští fanoušci je milují, a tak by rozhodně měli příště přijet dřív než za sedm let. Billie Joe předvedl, že je pořád stejný blázen a není pro něj žádný problém odehrát v kuse více než dvouhodinnový koncert a jako bard v klidu darovat kytaru fanynce. Bubeník Tré Cool ovládá své bicí na sto procent, ale zvládne se od nich odpoutat a předvede před nimi baletku nebo dělá holubičky. Mike Dirnt rozhodně není jen tak nějakým baskytaristou, ale hravě si poradí i s vokály. Green Day potvrdili, že mají energii, punkový šarm a nadhled. Pokud nevydržíte čekat do dalšího koncertu, vydejte se na některý z těch evropských, který je ještě v rámci turné v plánu, nebo zkuste některý ze zahraničních festivalů.

Foto: magazín.aktualne.cz