Rock4Students očima kapel

0
1042

Studentské festivaly mají v České republice dlouhou tradici. Stačí se podívat na sérii Majálesů, které s větším či menším úspěchem probíhají snad v každém městě. Jednou ze studentských akcí je i festival Rock4Students, který proběhl na podzim v pražském Rock Café. My pro vás vyzpovídali vystupující kapely, které se svěřily, jak se jim na koncertech pro studenty hraje a co během studií zažily.

1. Jak jste se dostali k akci Rock4Students?

2. Je pro vás rozdíl hrát na studentských akcích a klasických koncertech?

3. Když zavzpomínáte na svá studentská léta, co se vám jako první vybaví?

The Duffs

1. Dostali jsme se k Rock4Students přes kamarády ze školy, kteří to celé organizovali. Dříve jako akce pro VŠCHT, dneska už akce zahrnující více škol a studentů.

2. Rozdíl asi není až tak velký, ale je rozhodně fajn hrát pro více nových lidí, kteří nás ještě neslyšeli. Atmosféra se většinou než podle typu akce odvíjí podle počtu lidí, kteří přijdou.

3. Zatím ještě studujeme, tak snad ještě nějaký historky přibudou. Pokud mam mluvit za sebe, tak se mi například po školním večírku povedlo dvakrát projet Prahu skrz na skrz spící v tramvaji, takže jsem se po 6 hodinách ocitnul na stejným místě odkud jsem vyjížděl.

j8GXhzpcpwrJZ_Rrltv9DUHepVZh4bGEFoto: bandzone.cz

Ticho de Pre Cupé Band

1. Studentským akcím fandíme dlouhodobě. Hráváme všemožné majálesy a jiné oslavy studentstva, přičemž pozitivní vztah máme jak k akademické půdě, tak k jejím příslušníkům, zejména ke studentkám. A protože někteří ze členů kapely stále studují různé stupně vysokoškolského studia, dostali jsme se na Rock4Students jako vždycky všude. Skrze známé. Bohužel, pozice našeho tajného lobbisty není v organizaci festivalu příliš silná, takže nám vylobboval blbej čas.

2. Záleží na tom. V Praze většinou cítíme nelibost, že byť jsou to študáci, tak stejně před dvanáctou vypadnou na metro. Taky se se studenty vypije víc rumu. Za sebe mohu říci, že běžně se soustředím na jiný druh alkoholu, takže mi po rumu nebývá příliš dobře. Ale snaha splynout s davem je vždycky silnější.

3. Fotbálek s kulečníkovýma koulema ve čtyři ráno na koleji Bubeneč. Chlazení páskem jištěného sudu v zimě v otevřeném okně třetího patra u Míry Feláka na Podolí. Měl přes celej strop namalovanou českou vlajku. Můj plešatej homosexuální soused Řehoř ze Sinkuleho koleje. Pak ranní probuzení na různých dalších kolejích (často VŠE), zmatek a dezorientace následovaná rychlým úprkem.

ticho de pre cupeFoto: Jakub Štěpán

Lola Běží

1. Přišla nám nabídka od pořadatelů, potkali jsme se už na jiných studentských festivalech. Hodně taky spolupracujeme na nejrůznějších akcích s lidmi a s organizacemi z ČZU. Jsme rádi, že jsme mohli na téhle perfektní akci vystoupit pod jejich hlavičkou. I za studentských let to byla skvělá univerzita. Hned bych se tam vrátil.

2. Na festivalech a studentských akcích máš možnost oslovit spoustu nových lidí, kteří přijdou na ty svoje favority, ale jsou zvědaví i na nová jména. Na koncertě máš svoje skvělé publikum, obvykle ta energie jede oboustranně od začátku, na festu si tu reakci a ohlas musíš vydobýt, je to krásná výzva. Pak můžeš dál pařit v publiku na další interprety, poznat další muzikanty.

3. Když jsem na kolejním pokoji udělal live koncert, který ukončovala policie, nebo vytopení posilovny při vylejvání bazénu po grilpárty, nebo jak mě při zkoušce vzbudili až při sbírání testu, nebo naše skvělé vrátné, včetně princezny se zlatou hvězdou na čele, nebo náš pákistánský kuchař, který nerozuměl českým ženám – když hodně pracoval, tak mu bylo vyčítáno, že má málo času, tak zkusil pracovat méně, tak mu bylo vyčítáno, že má málo peněz…tísíc a jeden příběh. Chci zpátky!!!

OLYMPUS DIGITAL CAMERAFoto: Barbora Turková

Other Way

1. Byli jsme pozváni. Šlo o jednu z těch příjemných akcí, kdy jsme se my sami nemuseli starat skoro o nic jiného, než abychom dobře zahráli a užili si to. Samozřejmě taková pozvání kapela nedostane jen tak z čista jasna. Když se Marek Hanzal, což je organizátor Rock4Students, ptal po kapele z VŠE, která by mohla vystoupit, doporučila nás šéfredaktorka VŠE časopisu iList Verča Ptáčková a taky Martin Bezdíčka z kapely Exots. Rock4Students už není žádná malá akce, takže aby se tam člověk dostal, bez pozitivních ohlasů se člověk neobejde.

2. Liší se to lidmi, kteří přijdou, délkou našeho vystoupení, starostmi kolem celé akce atd. Studentské akce jsou hrozně příjemné pro nás v tom, že nemusíme skoro nic zařizovat. Pokud si děláme koncert sami, musíme zařídit spoustu věcí. Je to fůra zařizování, které bychom mnohdy radši hodili na nějakého manažera. Když si uděláme vlastní koncert, tak to má zase tu výhodu, že můžeme být hlavní kapelou, mít nejlepší čas výstupu, hrát jak dlouho chceme. Co se týče lidí, tak to hrozně záleží na konkrétní akci. Obecně by člověk čekal, že normální koncert bude lepší zábava, protože přijdou jen fandové kapely a kámoši. Ve skutečnosti to tak ale být vůbec nemusí, což dokazuje právě letošní Rock4Students. Měli jsme tam hodně svých fanoušků, ale byla tam spousta nových lidí a všichni se skvěle bavili, což bylo pro nás úžasný vidět. Samozřejmě nic nenahradí ten pocit, když s vámi lidi zpívají vaši písničku, takže v tomhle jsou fandové kapely nejlepší.

3. Všichni ještě studujeme, takže historky jsou poměrně čerstvé a určitě by jich bylo hodně. Pro mě je jedna z nejoblíbenějších o tom, jak jsem se vůbec dostal do kapely. Bylo to v září 2012, měl jsem v Praze zkoušku orchestru, ve kterém hraju na housle, a pak jsem šel na jednu party. Kámoš mě vychválil do nebes, jak umím hrát a zpívat, takže mi nezbylo nic jinýho, než něco předvést. „Publiku“ se to naštěstí líbilo, takže nedošlo k žádnému trapasu. Hrál jsem a zpíval nějaký srandičky, jako pár moravských lidovek a Křemílka s Vochomůrkou. Fór je v tom, že po tomto mém „výstupu“, který s rockem neměl společného vůbec nic, za mnou přišel Jirka Trumpeš (kytarista Other Way) a říká mi: „Ty poslyš, docela dobře zpíváš. Nenapadlo tě to někdy zkusit v rockový kapele?“.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAFoto: Barbora Turková

 Foto: studenta.cz