Teorie všeho – životní příběh Stephena Hawkinga na filmovém nebi

0
2063
Teorie všeho.

Často se stane, že se v kinech objeví film, který by si zasloužil velkou pozornost filmových fanoušků, ale kvůli různým důvodům mu ta pozornost není úplně dopřána. Přesně to se stalo filmové novince Teorie všeho, životopisnému dramatu o vědci Stephenu Hawkingovi, jehož životní příběh by vydal na několik knih. Více pozornosti se místo toho dostává fenoménu Padesát odstínů šedi, který teď válcuje nejen česká kina.

Psát o tom, jak velký je film Padesát odstínů šedi fenomén, nemá asi s pohledem na prodané lístky v kinech cenu. Tohle ale není recenze na tento zfilmovaný román, nýbrž na příběh o geniálním fyzikovi Stephenu Hawkingu a jeho bývalé ženě Jane Hawking, která s ním prožila velkou část života a stála tak tváří v tvář počátku jeho nemoci. Film začíná rokem 1963, kdy mladý Stephen (Eddie Redmayne) studuje na univerzitě v Cambridge a potká zde svou životní lásku Jane (Felicity Jones). Spolužáci i profesoři podivína Stephena zbožňují, stejně tak jako jeho přítelkyně Jane. Mladému muži se daří v jeho kariérním i osobním životě, poté ale zažije šok.

Lékaři mu zjistí nevyléčitelnou nemoc, která postupně ochromuje svalstvo a dávají mu na přežití dva roky života. Jak už ale víme, zázraky se dějí a důkazem toho je i Teorie všeho. Jane se postaví osudu, se Stephenem se vezmou a bojují spolu proti zákeřné nemoci. Stephen úspěšně získá doktorát, a zatímco jeho svalstvo postupně ochabuje, zajímá se o téma času a pokořování hranic teoretické fyziky. Jane ho všemožně podporuje, stará se o něj a ani jeden z nich si nemoc nepřipouští. Stephen je následně upoután na invalidní vozík, špatně komunikuje, ale mozek mu neochabuje a on se dál věnuje studiu fyziky, přednáší, publikuje knihy a čeká ho mezinárodní úspěch.

O povolení natáčet film bojovali producenti dlouhé roky a na výsledku se to určitě projevilo. Příběh je silný už sám o sobě, najdou se v něm jak fanoušci romantických filmů, tak i dramatických momentů. Tento film napsal sám život a dokazuje tak, že osud na nikoho nehledí. Velkou část úspěchu tvoří i herci, především představitel hlavní role Eddie Redmayne, který studoval jak osobnost vědce, tak jeho nemoc a největší problém mu dělalo to, že se film nenatáčel chronologicky. Herec ale dokázal Hawkinga ztvárnit velmi přesvědčivě, především ve studentském věku je mu hodně podobný a jeho slzy i smích mu zkrátka věříte. Redmayne je po zásluze nominován na Oscara a není se čemu divit, že patří mezi hlavní favority. Za svou roli už například získal cenu BAFTA či Zlatý Glóbus. Zdatně mu sekunduje i Jones, která představuje Hawkingovu lásku a je taktéž nominována na Oscara. Podstatnou část příběhu ale tvoří i další Hawkingovi přátelé nebo kolegové, jeho vysokoškolského profesora a přítele si například zahrál David Thewlis, známý z filmů o Harrym Potterovi. Herci tvoří tak nedílnou součást děje a všichni jsou se svými postavami dokonale souzněni.

Film stojí na velice silných momentech, scény i roky jdou rychle po sobě, za pár desítek minut se milenci už berou a podstatná část snímku se samozřejmě věnuje nemoci a boji hlavních hrdinů proti ní. Přesto právě díky hlavní zápletce je film pozoruhodný. Bez ní by to byl romantický film jako každý druhý. Příběhově zajímavější je taktéž životopisný film, Kód Enigmy, o luštiteli Enigmy a vědci Alanu Turningovi. Jeho život totiž není tolik slavný a pro mnohé je tak naprostou novinkou. O Hawkingovi už toho bylo napsáno hodně přesto je na místě ho obdivovat a film mu skládá obrovskou poklonu. Vědec je ve svých 73 letech navzdory své chorobě vitální, stále se aktivně věnuje vědě a díky Teorii všeho se mnozí dozví mnohem víc o něm, jeho teoriích a práci, ale i o samotné fyzice. Teorii všeho, stejně jako Kód Enigmy, jsou hlavní favorité nadcházejících Oscarů, se určitě vyplatí navštívit více než již zmiňované Padesát odstínů šedi.

hawking