Rock for People není jen přehlídkou kapel, dobrého jídla (konečně), pití a do rána trvajících párty , ale také místo příležitostí utrhnout si pořádný rozhovor. My tu svou chytli za pačesy a nad kelímkem piva vyzpovídali kluky z You Me at Six.
1) Jak se cítíte na RFP?
J: Skvěle! Tohle je vlastně naše první zkušenost s festivalem v ČR. V Praze jsme už hráli celkem dvakrát, naposledy v březnu a byl to pro nás super zážitek. Po našem posledním koncertu v Praze za námi přišel jeden náš známý a říká: “Kluci! Vy se musíte vrátit a zahrát na Rock for People!” A tak jsme tady a máme z toho rozhodnutí opravdu dobrý pocit.
2) Zmínil jsi, že naposled jste si to v ČR užili. Co se vám na ČR nejvíce líbilo?
J: Nejvíc jsem si užil to nadšení, které vládlo na koncertě. Tu energii, která z fanoušků sálala k nám na podium. A taky pivo – vážně tady máte skvělý pivo (smích).
M: Jo, tak ohledně toho piva musím s Joshem souhlasit (smích). Ale byli jsme se podívat i na vašem hradě – nádhera. Ten bych asi zdůraznil za sebe.
O kapele
You Me at Six je britská rocková skupina pocházející z Weybridge. Ačkoliv festivalově to u nás byla jejich premiéra, hráli v České republice již potřetí. Poprvé se u nás objevili v roce 2014 v pražském Lucerna Music Baru a recenze se mohly přetrhnout v pění chvály na tuhle v té době málo známou kapelku. Tenkrát jim k úspěchu dopomohla šňůra s 30 Seconds to Mars. Od té doby si šlapou svou cestu úspěchem sami. Naposledy svou deskou Night People, která vyšla v lednu letošního roku. Ze svého prvního koncertu u nás měli kluci dobrý pocit, a tak si jej s posledním albem přijeli připomenout znovu v březnu letošního roku a opět své fanoušky nezklamali. Osud tomu chtěl, že se objevili i na letošním Rock for People a my mohli zpěváka kapely Joshe Franceschiho a baskytaristu Matta Barnese konečně vyzpovídat – a věřte tomu, když říkám, že Mattův přízvuk a rošťáckej vzhled byl jednou velkou zkouškou pozornosti.
3) Jak vnímáte české fanoušky?
J: Poprvé jsme tady hráli v roce 2014 a už tenkrát jsme byli překvapení z toho, jak nás lidé tady přijali. Letos v březnu to však posunuli na další level.
M: Ta energie, která z nich jde je skvělá. Užíváme si jí.
4) Kdybyste si měli vybrat, kde byste hráli radši: v klubu nebo na fesťáku?
J: V České republice to nedokážu zhodnotit – na festivalu jsme ještě nehráli, ale kdybych to měl vzít obecně, ty jo, je to těžká otázka.
M: Obojí má něco do sebe, obojí má různou atmosféru…za mě ale asi spíš klub. Je to intimnější prostředí.
5) Vaši poslední desku kritici hodnotí jako temnější oproti těm předchozím. Vnímáte to stejně?
J: Možná že jsou na naší nové desce nějaké temné stíny oproti předchozí tvorbě, nicméně nevidím nic temného třeba na Take on the World nebo Give. Jsou to jemné a melodické písničky. Snad pouze Night People se může zdát trochu temnější. Hlavně bych řekl, že je to část našeho vývoje. Nechceme nudit sebe nebo naše fanoušky. Nejde se pořád ohlížet do minulosti, je potřeba se ve své tvorbě posouvat dál.
6) Když zrovna nekoncertujete, nejezdíte šňůry, ani nemakáte na novém albu, jak trávíte svůj volný čas?
M: Tak zkoušíme hrát různé nové věci, popíjíme a jamujeme (smích). Josh má rád hudbu a fotbal, já miluju hudbu a hraní her. (smích)
