Ženských interpretek využívajících k vyjádření francouzštinu je na českém hudebním trhu pomálu. Annabelle Fárová se její pomocí snaží prorazit singly Gabi, Je Danse a nejnovějším Septembre, k němuž natočila za extrémních podmínek i videoklip na statků svých rodičů. „Píseň Septembre vznikala hodně dlouho a postupně musela uzrát do podoby, kde je teď. Řekla bych, že je textově velmi zajímavá a baví mě, jak si hraje s dvojsmysly,“ popisuje Annabelle svou novinku.
Na české scéně představuješ svěží vítr, jak dlouho se ale na ní pohybuješ? Kdy sis uvědomila, že by ses chtěla stát zpěvačkou?
Já zpívám prakticky od malička to, že chci být zpěvačka, jsem věděla od svých čtyř let. V deseti jsem se začala učit na kytaru a psát svoje první písničky. Vystudovala jsem konzervatoř, takže se v hudebním prostředí pohybuji opravdu dlouho a je to můj celoživotní sen a cíl zároveň.
Zpíváš francouzsky. Co tě k tomu vedlo a chystáš i nějaké skladby v jiných jazycích?
Vedlo mě k tomu to, že to je můj mateřský jazyk. Vyrostla jsem v Belgii v Bruselu, a tím pádem je to pro mě přirozená řeč pro vyjádření mých textů.
Prý ti texty píše maminka. Jak práce na nich vypadá?
Texty si píšu sama, moje maminka mi napsala jeden text, který jsem zhudebnila. Je také umělkyně, někdy píše básně a pak mi je posílá. Zatím jsem si vybrala jednu, ale to neznamená, že poslední. Mám její texty ráda.
Francouzština přeci jen není většině Čechů přístupná. O čem obecně jsou tvé písně?
Tak já píšu o svém životě, každý můj text je založený na nějakém životním příběhu či zrovna probíhající etapě, lásce… Někdy píšu prostě jen to, jak se zrovna cítím.
Jsi představována jako šansonová zpěvačka, definice tohoto pojmu je ale docela problematická. Jak bys popsala svůj hudební styl?
Je velice těžké jej popsat jedním žánrem právě proto, že se vlastně nedržím v jednom stylu. Vždycky říkám, že je to spíš taková fúze hudebních žánrů, která obsahuje pop, rock a trochu šansonu.
Debutovala jsi singlem Gabi, kdy autorkou hudby jsi ty a Filip Kaňkovský. Jak došlo k této spolupráci? Přeci jen je Filip veřejnosti znám hlavně jako herec.
S Filipem se známe patnáct let, což už je kus života. Znala jsem ho, když ještě myslel, že bude spíš muzikant než herec. Cesty všech z nás se mění a z Filipa je skvělý herec, ale v jeho srdci má muzika veliký kus místa, takže stále vede svoji kapelu Green Smatroll a baví ho dělat hudbu. Takže když jsem přemýšlela, kdo by mě v muzice chápal nejvíc, byl Filip jasná volba už proto, že jsme si blízcí jako lidé.
Druhý singl Je Danse je taneční věc. Jak se cítíš v této poloze?
Musím říct, že skvěle. Mě taneční věci baví a Je Danse je moje zatím jediná veselá píseň a mám ji moc ráda.
V prosinci jsi vydala videoklip ke skladbě Septembre. Kdo přišel s nápadem, že v klipu budeš představovat vílu podzimu utíkající před časem?
Tak u zrodu této myšlenky bylo více lidí – moje manažerka Iva, její přítel, moje maminka, všichni jsme se snažili obrazově dokreslit děj textu, tak jsme složily hlavy dohromady a bylo to.
Jak jsi spokojená s prací Ondřeje Žatkuliaka z Rooftop studia, který ti u písní dělal mix a mastering? Budeš s ním spolupracovat dál třeba na debutové desce, pokud už ji chystáš?
Ano, Ondru též považuji za svého dobrého kamaráda. Mám ve svém týmu lidi, s nimiž si sedím lidsky, práce je pak mnohem lehčí a přirozenější. Navíc Ondřej je profík na svém místě, zmiňovanou desku natočím u něj stejně jako doposud vydané písně.
Budeme tě moci vidět na jaře naživo, nebo si počkáš až na letní festivaly?
Zatím mám domluvené asi dvě jarní akce, vše je zatím v přípravě a včas budu informovat na svém webu nebo na svých FB stránkách a Instagramu.
