Co se stane, když na divadelních prknech řádí příliš testosteronu?
Je klinicky dokázáno, že muži produkují až 50x více testosteronu než ženy. Zvýšená hladina tohoto pohlavního hormonu mimo jiné způsobuje agresivitu, což dokáže při tzv. pánských jízdách vyvolat takové situace, že se člověk nestačí divit. Co se tedy stane, když se testosteronu sejde víc a ještě k tomu na jevišti? Neutichající kolotoč emocí, který rozbouří divadelní prkna do jednoho. Taková je hra Testosteron v Divadle Komedie.
Svižnou situační komedii Testosteron má na svědomí polský autor Andrzej Saramonowicz a v pražském Divadle Komedie se hraje již od roku 2012 a patři mezi nejoblíbenější hry, na které bývá vyprodáno. Vše se točí u jednoho podlouhlého stolu, kde se po nevydařené svatbě sejde několik mužů s odlišným pohledem na ženy a milostné vztahy. Vše vyvolá nevěsta Alice, která před oltářem řekne ne svému nastávajícímu Kornelovi (Jan Zadražil) a skočí kolem krku náhodně vybranému hostu, Tretinovi (Jan Hofman), kterého označí za svého milence. Ukáže se, že se tím jen chtěla zviditelnit, aby pomohla své začínající pěvecké kariéře. A tak ženich se svým otcem (Jan Novotný) a bratrem (Petr Jeništa, Michal Slaný), Tretinen, kytaristou Fistachem (Vojtěch Štěpánek), kolegou-biologem (Jaromír Nosek) a číšníkem (Jiří Racek) filosofují a lamentují nad tím, jaké jsou ženy, velmi mírně řečeno, potvory. A to celé hodinu a půl v kuse.
Už od prvních sekund představení se z úst ženichova otce Stavrose začnou valit nadávky, které jste v takové koncentraci v životě neslyšeli, i když si myslíte, že už vás nemůže nic překvapit. Může. Nadávky a sprostá slova se stupňují a postavy začnou být v této části slovní zásoby ještě vynalézavější úměrně s jejich stoupající agresivitou. Cholerické výlevy Stavrose a opilecké žmoulání Kornela jsou však vyvažovány úsměvným jednáním a vysvětlováním dané situace z pohledu mikrobiologa Robala či alfa samce číšníka.
Ačkoliv jsou ze začátku všichni za jedno a Alicino počínání odsuzují, postupně začnou vyplývat na povrch věci, které postaví jednotlivé aktéry proti sobě, i když je paradoxně spojují. A tak se diváci dozví, že tatínek ženicha také rozhodně není žádný svatoušek, jelikož oba jeho synové se dají označit za jediná dvojčata na světě, která mají stejného otce, ale jinou matku. Třešničkou na dortu v Stavrosově záletnictví je pak náhodné zjištění, že číšník je jeho další syn. Po Fistachově vyprávění se zas Tretin dozví, že ho s ním manželka podváděla, což samozřejmě skončí rvačkou a testosteron už řádí na plné obrátky.
Testosteron staví hlavně na situačním humoru, který se vám ale vzhledem k vysokému množství vulgarismů a agresivních výlevů musí dostat pod kůži. Jakmile se tak stane a vy nebudete čekat žádné sofistikované vtipy, budete se skvěle bavit. K hře však příliš nesedl závěr, kdy Stavros chvíli před svatbou konejší svého nedávno objeveného syna-číšníka. Vzhledem k předchozímu průběhu byl konec příliš poetický a mnohem větší službu by komedii udělalo její utnutí scénou předcházející, kdy všichni herci na díváky vystrčí holý zadek.
Na druhou stranu herecké výkony herců jsou až neuvěřitelné, hlavně u Jana Novotného si člověk říká, jak je možné, že po tolika letech hraní ženichova otce i dvakrát za sebou v jeden den už dávno nedostal infarkt. Možná i proto se Testosteron v Divadle Komedie nehraje tak často.
Foto: divadlokomedie.eu