Filmový festival Jeden svět hledá domov a přináší nové pohledy na migraci i válku na Ukrajině
Aktuálním tématem číslo jedna ve světě je bezesporu migrace. Nejen na ni se zaměří letošní 18. ročník filmového festivalu Jeden svět, který si jako svoje hlavní téma zvolil právě hledání domova. Prostřednictvím dokumentárních filmů a debat představí problém migrace; od útěku z válečné zóny, přes čekání na azyl až po hledání štěstí a začlenění v nové zemi. Současné dění na Ukrajině zase festival ukáže jak z ukrajinské, tak z ruské strany a z pohledu vojáků, obyčejných lidí i pozůstalých.
Festival Jeden svět se letos komplexně zaměřuje na téma migrace a hledání domova. Ukáže nejen záběry ze šokující cesty přes Středozemní moře, které pořídili protagonisté dokumentu Plavba, záznam jedinečné proměny jedné ulice v syrském městě Aleppo v hromadu run ve filmu Domovy bez dveří, životy uprchlíků ve švédském detenčním centru ve snímku Detence, ale i nekonečné čekání na azyl v Německu ve filmu Café Waldluft. Dokument Syrská love story ukazuje příběh dvou disidentů ze Sýrie, jejichž vztah se rozpadá stejně jako představy o lepším životě ve Francii. O tom, jak složité je zapadnout, naučit se jazyk a najít si práci v místě, ve kterém si uprchlíci život vlastně nevybrali, ukazuje snímek Amal.
Odvahu začít budovat nový domov se snaží i hrdinové zahajovacího filmu 18. ročníku filmového festivalu Jeden svět. Dokument Žádný člověk není ostrov sám pro sebe festival představí v mezinárodní premiéře a spolu s dalšími jedenácti filmy byl zařazen do Hlavní soutěže. ,,Dokumenty v kategorii Hledání domova reflektují evropskou společnost, která se kvůli přílivu běženců názorově rozděluje. V debatě o migraci se ztrácí naše skutečné hodnoty jako je otevřenost či solidarita,“ přibližuje ředitelka festivalu Hana Kulhánková.
Po dvou letech od událostí vznikla programová kategorie Neklidná Ukrajina, kde se představí například film Návrat domů o situaci na Krymu a tom, že co je pro jednoho návrat ke kořenům, je pro jiné důvod k vystěhování. Důsledky války jsou zase dobře zachycené ve snímku Cargo 200. Vypráví o tom, jak do Ruska z východu Ukrajiny tajně putují mrtvá těla vojáků, přestože Putinův režim přítomnost armády popíral. To, jak moc se lidem do války nechce, ukazuje dokument Ukrajinští šerifové.
Druhá soutěžní kategorie se jmenuje Máte právo vědět a upozorňuje na hrubé porušování práv ve světě. Festival zařadil nově i kategorii Mezi druhy o vztahu člověka se subjekty, které nejsou lidmi. Film Pečovatelka Alice otevírá debatu o tom, zda se v budoucnu o osamělé seniory a seniorky budou moci starat roboti. Další sekce nese název Kdo je tady normální? a je inspirovaná filmem Normální porucha. Jeho hrdina, mladík po mozkové obrně, píše divadelní hru, jejíž tématem je, zda má vůbec právo na život. Kategorie Cesty ke svobodě ukazuje situace v zemích, v nichž pracuje společnost Člověk v tísni.
Snímky v kategorii Takzvaná civilizace budou letos propojeny s Diváckým centrem v Galerii Lucerna. Prostor nabídne prezentaci projektů a dílen o udržitelné módě, výstavu Všude dobře – doma nejlíp, rozhlasový dokument či lidskoprávní tetování. Tradičně Jeden svět zařazuje kategorii Moc médií. Snímky, které získaly cenu na jiných festivalech, spadají do kategorie Panorama. Strhující drama Země kartelů o zákulisí bojů s mexickými drogovými kartely bylo dokonce v nominacích na Oscara. Film Sonita vyhrál cenu za nejlepší dokument i diváckou cenu na festivalu Sundance 2016 a představuje příběh emancipované nezletilété Afgánky, která se vzepře snaze rodiny ji výhodně provdat a jde si za svým snem stát se raperkou.
Festival Jeden svět začíná v Praze 7. března a potrvá zde až do 16. března. Poté se přesune do regionů a do Bruselu. Nově také přibyly Karlovy Vary a Zlín. Celkem navštíví 34 měst. V Praze obsadí kina Světozor, Lucerna, Atlas, Kino 35, Městskou knihovnu nebo nově i Kino Béla. Letošní program představí 123 dokumentů ve 12 tématických kategorií a do Prahy dorazí přes 100 zahraničních hostů. Více na stránce jedensvet.cz
Foto: archiv festivalu