Lety mimo zní na Válce světů jednotně, skladby obohatí i ženské vokály
Začátek března se stal klíčový pro kapelu Lety mimo. Ta vydala svou novou desku Válka světů, kterou pokřtí 7. dubna v Rock Café. Čtyřčlenná parta si na novinku pozvala mnoho hostů a potvrdila svůj cit pro hudbu i texty. Celá deska se nese v jednotné rytmice a z celé diskografie jde o nejpovedenější kousek.
Jak už název napovídá, může se zdát, že Lety mimo dokonale vystihli současnou dobu a svým posluchačům představují svou hudbu v novém, ale pro všechny známém kabátě. Válka světů působí z celé plejády desek téhle party zatím nejvíce celistvě, skladby se nesou v jedné rytmice, která ale u skupiny není na škodu, právě naopak. Lety mimo balancují na hranici rocku a ska a nové album potvrdilo charakteristický zvuk skupiny. Určitě to ale neznamená, že by se kapela bála experimentovat. Tradičně zní skladba Paranormální, u které jasně poznáte, že posloucháte právě tuhle partu. Naopak vybočuje skladba Věci divný, kde posluchač zaznamená i ženský vokál, či píseň Stín.
Pilotním singlem se stala píseň Kamarádi, kterou skupina představila už v létě. Skladba je sice rychlejšího rázu, text ale už tak veselý není. Kapela příjemně překvapí jemný textem, škoda jen, že píseň končí vlastně v tom nejlepším. Opakem je stejnojmenný song Válka světů. Zde se kluci vrací do svých hudebních vod a na desce je to jedna z nejpovedenějších věcí. U Války světů vás nic nepřekvapí, rytmika i zvuk čtyřčlennou partu dokonale vystihuje. Singl na konci graduje a je jedním z nejpovedenějších na celé placce. Vše dotváří i nevšední hlas zpěváka Lookiho, zároveň i autora většiny textů. Kromě Lookiho na desce svým vokálem vybočuje i Žofie Dařbujánová ze skupiny Mydy Rabycard a Veronika Kratochvílová z LUS3. Dámy k Lookiho hlasu dokonale padnou a podtrhují tak i komplexnost celého alba. Ženský element nezní na desce jen v hlasovém podání, Terezie Kovalová doplnila dvě skladby i o své violoncello. Nejvíce slyšet je na závěrečné Co se ti zdá a dokresluje to atmosféru celé písničky.
Lety mimo vsadili na jednoduché a většinou jednoslovné názvy, pod kterými si toho posluchač ze začátku moc nepředstaví. Přestože je to pro skupiny vystihující, možná by se nebylo špatné zamyslet nad tím, jestli by to příště nechtělo jasnější označení jednotlivých skladeb. Jak už zaznělo, album působí komplexně i díky tomu, že se všechno nahrávalo najednou, nic tedy neruší celkový dojem. Navíc jedenáct skladeb je tak akorát, není zde žádná věc, která by byla navíc a nudila by. Občas máte chuť v klidu rozjímat a jen tak bloumat. Lety mimo vás ale je dlouho v klidu nenechají, potřeba tance a skákání je přeci jen větší. Roztančit se na tuhle sympatickou čtveřici máte možnost 7. dubna, kdy zahrají v Rock Café, kapelu tam doplní i její hosté z desky.
Foto: Tomáš Břínek