Pohádka pro dospělé pokračuje aneb James Bond v kině po dvacáté čtvrté

Do kin vtrhla nová bondovka s Danielem Craigem – Spectre. Synopse mluví o záhadném odkazu minulosti, spletité pavučině lží a odhalování děsivých pravd, dokonce ani v recenzích  nedopadá nejhůř.

O co v bondovkách jde? Legendární agent 007 Bond, James Bond, stojí proti nepříteli č. 1. Vybaven nejmodernějšími hračkami, nerespektující jediný rozkaz, obklopen nejrůznějšími ženami, z nichž jen jedna se může v každém díle stát právoplatnou Bond girl, po svém protřepaném, nemíchaném drinku zachraňuje svět. A ať se zachová jakkoli, ať udělá cokoli, na konci chce být každý chlap Bondem a každá žena jeho Bond girl. A o co jde v bondovkách s Danielem Craigem?

V první řadě o příběh. Respektive mělo by jít o příběh. Craigovky jsou první bondovky, které na sebe navzájem navazují a mají odvyprávět Bondovy začátky. Kam se tedy příběh ve Spectre vytratil? Máme v něm Bonda, máme v něm Bond girl (Léa Seydoux), máme tajemného nepřítele (Christoph Waltz), pravda – chybí moderní hračky (a ne, auto, co má umět všechhno se mezi ně nepočítá) – za to ale máme řadu vodítek. Vodítek, jejichž trivialita je do nebe volající a divák se nejednou přistihne zklamán nad tím, že ona složitá pavučina lží je vlastně jen roztomilé babí léto, které stačí odfouknout. 

Ani Bond girl, v podání jinak skvělé francouzské herečky Léi Seydoux, není zrovna trefou do černého. Její postava rozhodně nedosahuje takového sex-appealu, jaký byste od Bond girl čekali. Na druhou stranu nepostrádá důvtip, bystrou mysl ani tvrdohlavost, bez které by se jen těžko dostala dál než k Bondovi do postele.

Napětí Spectre chybí a akce je v něm poskrovnu. Za to humor a nadsázka filmu nechybí. Díky tomu Craig propluje příběhem s nevídanou lehkostí a přehledem. Zásluhou toho divák na chvíli na jakoukoliv dosavadní vágnost zapomene, přesto film nepatří mezi ty, které si budete pouštět zas a znovu.