Kniha Hana od české autorky Aleny Mornštajnové se už několik měsíců drží mezi nejprodávanějšími knihami letošního roku. Zároveň ji pozitivně hodnotí nejen kritici, ale i čtenáři. Hořkosladký příběh vás polapí, nepustí a zanechá ve vás hlubokou stopu.
Alena Mornštajnová už svou první knihou Slepá mapa vzbudila pozitivní kritiky, ale co přišlo s knihou Hana, to možná nečekala ani samotná autorka.
Kniha je rozdělaná do tří kapitol, v nichž se vracíme do minulosti. Poodkrýváme ji a zjišťujeme, co tragického se v ní rodině stalo. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi, které se ve Valašském Meziříčí přihodily v roce 1954, kdy se téměř celé město nakazilo tyfem. Hrdinkou příběhu je Mira, které je na začátku devět let. Jen díky náhodě se nenakazí tyfem a nezemře jako skoro celá její rodina. Další přeživší je její teta Hana, kterou mají všichni za blázna a k níž Hana putuje. Haně nerozumí nejen Mira, která dospívá, ale ani celý svět. A Hana nemluví, nosí černé šaty a pořád u sebe má kousek chleba.
Příběh se nedá jednoznačně označit za smutný, přestože celý děj knihy tak může působit. Je krutým obrazem reality, v níž hrají hlavní roli dvě dívky, jejichž sny se tvrdě dotkly reálného života. Všechny postavy mají totiž své sny, touhy a představy, ale kvůli postavení, původu či hloupé shodě náhod je nemohly naplnit. S tím souvisí i to, že žádná z postav není vyloženě negativní, každá měla pro své jednání důvod a všechny vlastně pochopíte.
Velkým tématem knihy je holocaust, druhá světová válka a následky, které si sebou Židé nesli. Ti, co přežili, se cítili provinile, protože nerozuměli světu a on nerozuměl jim. Z veselých a krásných osobností se staly lidské schránky, které si přály jediné. Smrt. Jenže ta nepřišla a všichni je nutili žít a zapomenout, přestože to nechtěli a ani nemohli. I proto se kniha jmenuje Hana. Není to jen jméno jedné z hrdinek, ale i to, co Židé cítili po návratu z války – hanu.
Příběh je hořkosladký, má humornou stránku a je v něm obsaženo vše, co skýtá skutečný život. Lásku, smrt, nový život, přátelství, zradu, nenávist, odpuštění i naději. Kniha je navíc poměrně zábavná a vy chápete každý krok dané osoby, přestože tušíte, co bude následovat. Ale vzhledem k tomu, že každý děláme chyby, vlastně některá rozhodnutí chápeme, protože lidé si po první světové válce nedokázali představit, že by měla následovat druhá. Tato myšlenka je v knize hrozně hezky zpracovaná a myslím, že každému v té době to přišlo nepředstavitelné.
Celou knihu přečtete jedním dechem, prakticky za noc, protože vás vtáhne a nepustí. Navíc i po přečtení o ní přemýšlíte a nemůžete jí dostat z hlavy. Je to kniha, která vás polapí a vy jí rádi podlehnete.
