Hadrový panák, Loutkář a nakonec i Konec hry. Daniel Cole uzavřel úspěšnou trilogii s vyšetrovateli Wolfem a Baxterovou. A naštěstí udržel nastavený level. Možná dokonce naservíroval nejlepší díl.
Finlay Shaw, londýnský policista v důchodu, je nalezen mrtvý v zamčeném pokoji. Nikdo nepochybuje o tom, že šlo o sebevraždu. Až na jednoho – Williama Wolfa Fawkese, bývalého policistu s pošramocenou pověstí, toho času na útěku. Je ochoten vydat se spravedlnosti, jen pokud ho nechají nečekané úmrtí jeho přítele a mentora vyšetřit. A Wolf požádá o pomoc ověřený tým – Emily Baxterovou a Alexe Edmundse. Opravdu byl Finlay tak čestný? Čím více tým pátrá, tím více se dostává do bahna policejní korupce. A vypadá to, že ne všichni jsou takoví, za jaké je ostatní mají.
Otázka hned na začátek. Lze číst Konec hry bez přečtení dvou předchozích dílů – Hadrový panák (recenze zde) a Loutkář (a recenze tady). Ano i ne. Ale spíše říkáme, že ne. Daniel Cole skvěle vystavěl hlavní postavy v předchozích dvou dílech, a přestože jde teď o nový případ, je dobré, když vztahy mezi jednotlivými osobami znáte. Proto byste často tápali. A pro ty, kdo četli dva díly už dávno, doporučujeme si je zopakovat. V závěrečném díle představuje talentovaný spisovatel, bývalý záchranář Daniel Cole asi nejvěrohodnější případ. Ano, nenajdete tam tolik krve a nechutností jako v předchozích dílech, ale jde o příběh, který by se zřejmě i mohl stát. Nutno podotknout, že to nestojí jen na něm. Právě v Konci hry je velký důraz kladen na vztahy mezi postavy a na vykreslení jednotlivých charakterů. A ty jdou spisovateli perfektně.
Hlavního hrdinu Wolfa si museli i přes jeho pověst zamilovat snad všichni. Jeho humor, zarputilost a touha zjistit pravdu baví a rozhodně díky němu je trilogie tak populární. Wolf je hlavní antihrdina se vším všudy. Dialogy mezi ním a dalšími postavami jsou skvěle napsané, baví a odhlehčují celou knihu. Právě postavy jsou něco, v čem Cole vyniká. Dokáže je skvěle postavit a vztahy mezi nimi dělají z knihy něco víc než jen další detektivku. Příběh není tak šokující jako v předchozích dílech, ale postavy a vztahy mezi nimi dodávají příběhu čtivost. Nutí vás otáčet každou stránku, protože chcete vědět, jak to bude dál. I flashbacky do minulosti jsou něco, co je v knihách Colea poprvé. A rozhodně tomu neškodí. Stejně ani jako britský humor, který příběh odlehčí a povznese na další úroveň.
Otázkou je, který díl je nejlepší. Těžko říct, mně se zamlouval nejvíce právě tento. Rozhodně bych se nebránila tomu, že bych jednou přečetla celou sérii znova, a jsem si stoprocentě jistá, že bych v knihách našla něco nového. Právě Daniel Cole byl ten, který mě naučil číst thrillery a takhle virtuálně mu za to děkuji. A už teď se nemohu dočkat jeho dalších knih, na nichž pracuje. Jak sám prozradil, možná se tam s některými postavami potkáme.
