Ten kudrnáč v pruhovaném triku – Jiří Trnka
Jím ilustrovanou knihu vlastní doma snad každý z nás. Ilustrace však nejsou to jediné, v čem Jiří Trnka vynikal.
Narodil se 24. 2. 1912 v Petrohradě u Plzně do tehdejšího Rakouska-Uherska do rodiny klempířského mistra a švadlenky. Jakožto synek klempířského mistra byl malý Jirka neustále obklopen hračkami ze dřeva. Od tatínka tedy převzal nejen slabost k loutkám, ale také zručnost při práci se dřevem.
Další významnou osobou v životě mladého Jirky a zároveň i směrníkem v jeho budoucí kariéře byl Trnkův profesor kreslení na reálném gymnáziu v Plzni Josef Skupa. Nejenže jej přizval ke spolupráci s loutkovým divadlem, ale byl to právě Josef Skupa, z jehož popudu šel Trnka studovat Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Již za studií se se svými loutkami a grafickými návrhy účastnil několika zahraničních výstav a posbíral řadu ocenění. V roce 1926 v pražském divadle Rokoko založil vlastní loutkovou scénu Dřevěné divadlo.
Slavným je zejména díky svým ilustracím k dětským knížkám. Ilustracemi oživoval nejen Karafiátovy Broučky nebo Menzelova Míšu Kuličku ale také khihy K. J. Erbena, K. V. Raise, bratří Grimmů, Františka Hrubína, Vítězslava Nezvala, H. Ch. Adersena, Jana Wericha, Aloise Jiráska a mnohých dalších. Sám napsal a ilustroval knihu Zahrada, která se dočkala i svého filmového, jak jinak než loutkového, zpracování a jejímž motivům je v Plzni věnována výstava s názvem Trnkova Zahrada 2.
Podílel se také na řadě návrhů kostýmů pohádkových či historických filmů (Čapkovy povídky, Císařův pekař a Pekařův císař, Proti všem, Jan Žižka, Jan Hus). V letech 1941-1944 se uplatnit i jako jevištní a kostýmní výtvarník v Národním divadle. Rovněž to byl právě on, kdo v roce 1964 vytvořil animovanou složku do parodie režiséra Lipského Limonádový Joe aneb Koňská opera.
V roce 1945 založil pražské studio kresleného filmu, dnes známé jako Bratři v triku. Mezi Trnkovy nejznámější filmy vzniklé pod záštitou třech kudrnáčů v pruhovaném triku patří například protiválečný film Pérák a SS nebo pohádka Zasadil dědek řepu. Stal se mimo jiné i zakladatelem studia loutkového filmu, kam jej následovali Karel Látal a Břetislav Pojar – Trnkovi budoucí nejbližší spolupracovníci. V tomto studiu pro změnu vznikly takové snímky jako Špalíček, Císařův Slavík, Árie prérie či Čertův mlýn.
Jiří Trnka byl všestranným umělcem, jehož konto se pyšní kolem 50 cen a ocenění. Za minulého režimu získal například hned dvě Národní ocenění. Taktéž se mohl honosit titulem Zasloužilý umělec. Režimem byl také oceněn Československou cenou míru, Řádem práce či titulem Národní umělec. V roce 1967 byl jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Uznání však nezískal pouze na domácí půdě ale také v zahraničí. Získal například cenu H. Ch. Andersena či Milliésovu cenu za nejlepší animovaný film. Domů si mimo jiné odnesl i hlavní cenu za film Zvířátka a Petrovští na festivalu v Cannes.
Jeho život i pozdější tvorbu ovlivňovala dlouhodobá, těžká a táhlá nemoc. Jiří Trnka umřel v pouhých 57 letech dne 30. prosince 1969. Mezi jeho poslední filmy patří Vášeň, Kybernetická babička či Ruka.
