Thálie jsou rozdány. Ceremoniál patřil k těm lepším, ale je co zlepšovat

Thálie jsou rozdány. Ceremoniál patřil k těm lepším, ale je co zlepšovat

by -
0 332
Stanislav Zindulka.

Divadelní Ceny Thálie za rok 2015 udělované za mimořádné jevištní výkony a celoživotní mistrovství byly předány během sobotního večera v Národním divadle v Praze. Herecká asociace ocenila herce, tanečníky, pěvce a zpěváky napříč generacemi i českými scénami. Ceremoniál byl pojat jako oslava herectví a obešel se bez větších kiksů, měl však své mouchy.

Prvním předávajícím byl Luděk Munzar, který se však zapomněl zmínit, za jakou kategorii. Že je Pavla Janiššová ze Západočeského divadla v Chebu oceněnou umělkyní do 33 let, se tak diváci dozvěděli až z medailonku, ve kterém byla Janiššová představena jako výrazná mladá herečka na scéně, která se vyrovná předním českým jevištím. Poté byly předány Thálie za operní výkon Iordance Derilove z Národního divadla moravskoslezského za roli v Ohnivém andělovi, za kterou cenu převzal její syn, a Jaroslavu Březinovi za ztvárnění Laca v opeře Její pastorkyňa v Národním divadle v Brně.

V kategorii muzikál uspěla teprve třiadvacetiletá Karolina Gudasová, jež zaujala rolí Wendly Bergmanové v Probuzení jara nastudovaném plzeňským divadlem J. K. Tyla. Stala se tak nejmladší laureátkou cen v dané kategorii a to ještě za svou první velkou muzikálovou roli.  Její mužský protějšek Jan Kříž je naopak ostříleným muzikálovým hercem, získal už cenu Thálie za rok 2012 jako představitel Dannyho v Pomádě. Tentokrát zabodoval jako Michal v muzikálu Děti ráje, a protože měl neodkladné představení, cenu mu vyzvedl jeho otec.

Herecká asociace každoročně oceňuje i umělce, kteří se věnují baletu, pantomimě nebo jinému hudebně dramatickému žánru. Letos ji nejvíce oslovilo sólo Kristýny NěmečkovéReflections on the Fate of Human Forms (v rámci programu Ballettissimo) na scéně Národního divadla. To bylo úspěšné i v mužské kategorii, jelikož si cenu odnesl Viktor Konvalinka za sólo v představení Decadance Ohada Naharina.

Karolína Gudasová.

Jan Meduna ani tentokrát neproměnil nominaci za roli devítiletého chlapce v inscenaci Viktor aneb dítka u moci, Thálii za činohru si odnesl Jan Madeja za svůj výkon ve hře Novecento v nastudování Městského divadla Mladá Boleslav. Zora Valchařová-Poulová nadchla asociaci jako Violet Westonová v představení Srpen v zemi indiánů Klicperova divadla v Hradci Králové.

Za celoživotní mistrovství byli odměněni herci Stanislav Zindulka, Ladislav Županič, loutkoherec Jiří Vyšohlíd, pěvec Dalibor Jedlička a tanečník Pavel Ždichynec. Zvláštní cenu Kolegia převzal režisér a scénárista Petr Weigl.

Zora Valchařová-Poulová.

Samotný ceremoniál se nesl v duchu oslavy herecké profese a divadla obecně a již tradičně jím provázel Antonín Procházka. Ačkoliv pro některé jako moderátor tak zvaně zaspal dobu, těžko si představit, že by večerem provázel moderátor z povolání žádným způsobem spjatý s herectvím. Procházka zároveň v předtočených spotech společně s představitelkou Středy Addams z muzikálu The Addams Family Veronikou Mertovou provázel vybranými českými divadly. Mertové „role“ pokladačky otázek Procházkovi však byla úplně zbytečná, což se nedá říct o jejím vystoupení s písní Nová dimenze ze zmíněného muzikálu. Bylo sice špatně ozvučené, ale působilo jako oživení mezi stoupání předavatelů cen po schodech a děkovnými řečmi. Úvodní číslo a zapojení studentů konzervatoře obecně bylo dobrým tahem, avšak místo jednoho ze dvou kratičkých vystoupení „swingového“ tria mohlo být přidáno například jedno taneční sólo, aby večer působil barvitěji. Ono slavné křečovité sezení nominovaných v pozadí na pódiu už by se také mohlo porušit už jen proto, že se vítězové musí vrátit zpátky na místo i s cenou a pod dohledem kamer si ji nemohou náležitě užít.

Vesměs se však jednalo o vydařený ceremoniál, který se obešel bez větších zádrhelů a zbytečné rebelie, což se například o různých hudebních cenách nedá říct. Hercům zkrátka nechyběla pokora, což se na celé události pozitivně projevilo. Ceny Thálie tak zůstávají jedním z mála ocenění, které neztrácí smysl.

Foto: Barbora Turková

NO COMMENTS

Leave a Reply