Warcraft: První střet by mohl být jen začátek
Ducan Jones, syn nedávno zesnulé hudební legendy Davida Bowieho, se po svých úspěšných filmech Moon a Zdrojový kód pustil do opravdové lahůdky – filmového zpracování příběhu jedné z nejznámějších her nesoucích stejné jméno – Warcraft. Ta se mimo jiné dočkala knižní série, sběratelských karet nebo deskové hry. Snímek se velmi rychle stal nejočekávanějším filmem letošního roku a podle recenzí si nevede vůbec špatně.
Začněme trochu neotřele, a to dobrou radou hned v úvodu: Nechoďte na to. A proč? Protože když nepřijde žádné pokračování, budete naštvaní, a když přijde? Stane se pro vás Warcraft nikdy nekončícím filmovým martiriem. A ačkoliv má film našlápnuto k tomu stát se filmovou klasikou, pokud vás tohle šílenství mine, zase o tolik nepřijdete. Tolik k osobním doporučením autora.
Duncan Jones se prý chtěl vyrovnat Pánovi prstenů. Ovšem jediné, co mají tyhle dva snímky společného, je podezřelá podobnost jistého skřeta s Gimlim. Samotnému filmu pak určitě nelze upřít barevnost a vyladěná grafika. To je zároveň i důvod, proč zůstanete u sledování při smyslech. Nicméně příběhově film nic nenabízí. Má padouchy, má hrdiny, má hrdinu, co se změní v padoucha i učně, který toho umí víc, než si myslí. Role od počátku dané a děj předvídatelný. Což není divné, když je k dispozici předloha. Propracovaná herní forma a další rozpracování v podobě knižní série neznamená, že můžete děj ve filmu ošidit. Filmové zpracování nabízí jiný úhel pohledu a zkušenosti pro diváka, kterou film nepřináší, což je škoda. Jen na vizuální triky se zkrátka dvouhodinový film utáhnout nedá. Přesto je poměrně plytká příběhovost něčím, co lze snímku odpustit. Warcraft nabízí propracovaný příběh a Jonesův První střet může být jen špičkou ledovce. Jones si totiž ukázkově našlápnul na pokračování.
Po herecké stránce filmu dominují spíše méně známá jména jako jsou Travis Fimmel, Paula Patton, Dominic Cooper, Ben Schnetzer nebo například Ben Foster, který se role Medivha zhostil velmi přesvědčivě. Ovšem tím, že příběh brouzdá jen po povrchu, se nedá mluvit o žádných větších hereckých výkonech – na to není ve snímku prostor. Další škoda. Na druhou stranu je ve filmu vše podstatné řešeno a Jonas divákům představil komplexní svět plný magie. Uvidíme, jestli příjde s dalším dílem.