Jestli se dá o některé herečce říci, že jí sedí historické filmy, tak rozhodně o Keiře Knightley. Ta se nově představila jako Colette ve filmu Colette: Příběh vášně – jako francouzská spisovatelka, která se i přes omezující dobu nebojí říkat své názory a mít více ráda ženy než muže.
Mladinká Sidonie-Gabrielle Colette (Keira Knightley) se zamiluje do o patnáct let staršího, charismatického pařížského literáta Willyho (Dominic West). Poté, co se vezmou, je Colette z klidného venkovského prostředí katapultována do světa zářivých pařížských salónů a opojných večírků francouzské smetánky. Colette se přizpůsobuje novému životu, noří se do bohémského světa svého manžela. Inspirativní prostředí v ní probouzí kreativitu a spisovatelský talent. Píše první dílo ze série o Claudine. Willy ji dovolí publikovat pouze, pokud román vyjde pod jeho jménem. Fenomenální úspěch Claudine dělá z Willyho slavného spisovatele a z manželského páru opravdové celebrity. Jenže emancipovaná Colette touží po uznání. Jejich manželství se nejen vlivem Willyho nevěry a Colettina vzrůstajícího zájmu o ženy začíná hroutit. Willy se však své talentované ženy za žádnou cenu nehodlá vzdát, ale z ní je už sebevědomá mladá žena.
Film měl premiéru už loni v lednu na festivalu Sundance, do Čech se dostal až o rok později. První, co mu zásadně škodí, je zbytečná délka. Snímek trvá skoro dvě hodiny, což je na historický film opravdu zbytečně moc. Děj se totiž zbytečně táhne a to, co by mohlo být zajímavé, tedy objevování lásky ke stejnému pohlaví, je zde krátké a takové nevášnivé. Což se naprosto neslučuje s podtitulem. Vášně je totiž ve filmu poměrně málo a když už, tak to brzy zase skončí. Celé se to ale rozeběhne až v druhé půlce filmu, kdy začíná být Colette trochu více sama sebou. V jednu chvíli ale křičí na manžela, že je parchant a hned ve druhé scéně už mu vesele slouží a píše další díl o mladé Claudine. Což by nevadilo, protože je zajímavé sledovat, jak je marketing úplně stejný. I v 19. století v Paříži si totiž lidé toužili nejen o mladé dívce číst, ale zároveň i mít i na mýdlu či ve větrových bonbóncích. Tedy nic převratného v dnešní době.
Mezi manžely v podání Keiry a Dominica to jiskří a fanynky britského herce musí být překvapení, jak moc nepřitažlivě ve filmu vypadá. I přesto jeho Keira dělá, co chce a jiskra je mezi nimi evidentní. Mnohem více to ale jiskří v lesbických scénách a je škoda, že toho britská herečka neukázala trochu více. Zvláště, když sama říká, že jí to nevadí. Co ale vadí je fakt, že daná doba musela být mnohem více konvekční a ženy zde neměly takové možnosti jako muži. Ale ve filmu to vypadá, že je úplně běžné, že nosí kalhoty a mají vlastní názor. Co bylo dál prozradí titulky. Francouzka Sidonie-Gabrielle Colette je dodnes jednou z nejprodávanějších francouzských spisovatelek, která se rozhodně jen tak ničeho nebála. Měla více ráda ženy než muže, přesto se ještě dvakrát provdala. Je škoda, že film neukazuje více reáliích dané doby.
