Vidím neboť je noc. Probíhá výstava Toyen na počest Medy Mládkové
Podivínka z periferie, žena ve smokingu s motýlkem, přítelkyně Jindřicha Štyrského, ale hlavně výrazná osobnost české meziválečné avantgardy, to byla Marie Čermínová tvořící pod uměleckým jménem Toyen. Pečlivě vybrané obrazy této malířky tvořící pod vlivem surrealismu jsou od září viděny v pražském Museu Kampa, kde jsou vystaveny k příležitosti 96. narozenin jeho zakladatelky Medy Mládkové až do 3. ledna 2016.
Výstava Toyen si dala za cíl ,představit v několika hlavních uměleckých úsecích esenci vnitřně soustředěného díla této umělkyně a dle kurátora Karla Srpa, jenž je odborníkem na dílo Toyen a zároveň i autorem poslední monografie o její tvorbě z roku 2000, se jedná o výběr jejích nejlepších děl“. Desítky obrazů jsou ve skromných prostorách musea (výstava zaobírá čtyři místnosti druhého patra) rozmístěny retrospektivně a doputovaly tam ze soukromých i státních sbírek z Česka i Paříže, kde Toyen prožila většinu svého života. Právě tam se seznámila s Medou Mládkovou, která o ní napsala velkoryse pojatou monografii a na jejíž počest výstava Toyen s názvem Vidím neboť je noc vznikla.
Nechybí stěžejní díla představená na prvních surrealistických výstavách 30. let 20. století jako Ztroskotání ve snu, Člověk z klihu, Sen či Spící, jeden z nejčastěji reprodukovaných obrazů českého malířství, ale také novější díla vzniklá během nacistické okupace v čele s obrazem Po představení. Nechybí však ani tajuplná díla s erotickým podtextem, ve kterých lze vypozorovat jakési dva břehy sexuální i genderové identity Toyen. Autorka totiž ráda chodila v pánském oblečení a kromě mužů údajně milovala i ženy. Dodnes se však neví, zda její lesbicky motivované obrazy pramenily z jejího milostného života, nebo se jednalo o pouhou stylizaci. Z poválečné výtvarné tvorby Toyen mohou návštěvníci výstavy vidět i obrazy, které jsou v hlavním městě vystaveny poprvé. Jedná se o trojici děl Zástěna, Zatmění a Když zmlknou zákony z 60. let minulého století. Mezi vystavovanými obrazy patří rovněž Skráň noci věnovaný Medě Mládkové a kresba připsaná jejímu choti Janu Mládkovi.
Vidím neboť je noc má potenciál nadchnout nejen milovníky výtvarného umění a surrealistického směru, ale i laickou veřejnost a studenty, kteří si chtějí rozšířit obzory o tajuplné první dámě české meziválečné avantgardy, jejíž jméno je především ve středoškolským osnovách spojováno s Jindřichem Štyrským, ačkoliv Toyen byla samostatná tvůrčí osobnost. Důkazem její velikosti budiž sedmi až osmimístné částky, za které se draží její obrazy v aukčních síních.
Foto: archiv Museum Kampa
