Recenze: Ódinovo dítě

0
478

Nebudu zatajovat, že jméno „Ódin“ v názvu knihy mě tak nějak přesvědčilo, abych si ji přečetla. Co kdyby tam čirou náhodou zazněla zmínka o Thorovi, Asgardu a devíti světech? To mi přece nesmí uniknout!

Řeknu to hned na začátku. Ódinovo dítě nemá s touto tematikou nic společného. Jasně, vychází částečně ze severské mytologie, ale rozhodně nečekejte Bifröst, Lokiho nebo Ódina samotného. Autorka se nebála stvořit svou vlastní říši.

Příběh se odehrává ve světě plném Síly, mocných přimikačů a havranů. Ústřední postavou je Hirka – dcera mastičkáře a bylinkáře ochrnutého na obě nohy. Žije si v celku spokojený a klidný život i přesto, že jí chybí ocas – to nejdůležitější, čím disponují všichni obyvatelé její země. V dětství jí ho ukousl vlk. I tak ji všichni kolem sebe berou, protože dokáže léčit nemocné a raněné.

V den, kdy oslaví patnácté narozeniny, ale dojde k odhalení zásadního tajemství jejího života. Ocas ji neukousl vlk, ale už se tak narodila. Je tedy Ódinovo dítě, pouhá plíseň a nákaza, zrůda, které se všichni děsí. Navíc se blíží Obřad a ona stále nedokáže přimknout. Nezbývá jí tedy nic jiného, než uprchnout, aby přežila. To samozřejmě nebude nic jednoduchého a spousta tvorů se ji pokusí zabít.

Ódinovo dítě

Zorientovat se v tomhle zvláštním světě mi trvalo docela dlouho a v prvních kapitolách knihy jsem se ztrácela. Některé názvy tak trochu lámou jazyk (např. Kolkagga), ale oceňuji, že zůstaly v originále.

Siri Pettersen se místy snažila tvářit drsně. Sebevražda, znásilnění či sprostá mluva byla na těch 568 stránkách tak výjimečná, až mi do příběhu nezapadala. Působilo to na mě jako pěst na oko. Asi jako byste četli Pána Prstenů a v místě, kde je popisována elegance a hrdost elfů, by někdo z ničeho nic zvolal: „Kurva, to jsou ale držky se špičatejma ušima!“

Velkou škodou je, že zůstaly nevysvětleny některé pojmy, jako například ono „přimykání“. Jasně, je to asi nějaká magie na principu spojení se zemí, ale jak to vlastně funguje? A k čemu to je, pokud nejste vytrénovanej silák v černym přiléhavym obleku? A proč mají všichni lidé ty ocasy?

I přes nevysvětlení zásadních pojmů mě knížka v celku bavila. Autorka umí postavy i prostředí hezky vykreslit a dodat jim osobité kouzlo. Děj si ihned představujete a skoro cítíte i pach hniloby z Urdovy rány.

Na závěr musím říct, že se ve mně mísí dva pocity. První mi našeptává, že ta knížka nebyla zas tak dobrá. Že spíš nenadchne ani neurazí. Další pocit ale hryže mou zvědavost se slovy: chci další díl!

Ten se vydere na povrch tento rok pod názvem Plíseň.  Odhalí nám nový svět, do kterého Hirka vstoupila a posune příběh zase o něco dál.

Autor: Siri Pettersen
Vydáno: 2016
Nakladatelství: Host
Žánr: román, fantasy, pro děti a mládež