J!Scream: Pět zpívajících členů, to je naše unikum

0
1405
J!Scream. Zleva: Pepa Munzberger, Vašek Chaloupecký, Pavel Bareš, Martin Večeřa a René Souček.

Hrají řízný rock’n’roll, s kterým bodují nejen v různých soutěžích. Kromě nich žádná kapela nemůže říct, že ještě ani pořádně nenastartovala svoji kariéru a už předskakovala Smokie a zahrála si na Rock for People. Přesto kluci působí skromně a svou cestu na scéně si chtějí prorazit častým hraním. Pomalu, ale jistě vykukují i z pražské klubové scény, nedávno si dokonce vyzkoušeli busking na pražské Náplavce. Tři z nich – Pavel (zpěv), René (kytara, zpěv) a Martin (baskytara, zpěv) nám prozradili i něco o připravovaném klipu.

Za dobu existence J!Scream jste se přihlásili do několika různých soutěží.

Pavel: Soutěže jsou ten nejjednodušší způsob, jak se někam dostat. Přihlášením do nich máš většinou nějakou záruku početnějšího publika nebo poroty. Když k tomu navíc něco vyhraješ, tak je to skvělé. Nám se to párkrát stalo (smích).

Pochlubte se, jaké soutěže jste vyhráli?

Pavel: Třeba Rock Café Contest. Ten jsme hned vyhráli, protože jsem samozřejmě všude roztroubil, že jsem v nové kapele, tak aby se přišli podívat (smích). Ale to nás hned posunulo, díky tomu jsme nahráli první cédéčko. To jsme pak poslali do soutěže o předskokana Smokie v Brně, náhodou se to líbilo porotě a díky tomu jsme hráli pro asi dva a půl tisíce lidí. Další týden jsme se vrátili do Prahy a hráli jsme v tehdejší XT3 pro tři lidi. Nedávno jsme vyhráli soutěž o hraní na Strahov OpenAir. V nějaké soutěži jsme tak jednou do měsíce.

René: Je pravda, že ve většině ani neuspějeme, jen se přihlásíme, kdyby to náhodou vyšlo. Když tu hráli 30 Seconds to Mars, tak jsme natočili krátké video, díky kterému jsme dosáhli aspoň nějakých zhlédnutí na Youtube, a nakonec jsme se umístili kolem jedenáctého místa.

Byli jste pozváni i na casting G2 Band Academy, kterou provází Majkláč a která právě běží na Óčku a pomáhá mladým kapelám prorazit.

Pavel: Byl to pro nás důležitý večer. Minimálně v tom, že jsme se museli zamyslet nad tím, jakou hudbu hrajeme a nad různými technickými věcmi. Teď musíme ještě vymyslet, jak Majkláčovy rady uvést do praxe.

René: Poradil nám, že bychom měli víc stavět na vokálech než na elektrikách a na tom hrozným nářezu. To je naše unikum, málokdo má pět zpívajících členů, dokonce někdy využíváme pětihlas, což určitě nikdo nemá.

13843585_10208240798250925_508276484_o

Spolu s dalšími kapelami jste měli díky soutěži projektu Čistý festival možnost zahrát si na letošním ročníku festivalu Rock for People. Jaké dojmy z koncertu máte?

Martin: Lidi přišli a byla to dobrá show i přesto, že jsme nakonec měli jen čtyři zpěvy, protože tam neměli vybavení, jaké slibovali. Ta stage měla být o kontaktu s publikem a nám se ho podařilo zapojit.

Jedna slečna vám dokonce hrála na tamburínu.

Pavel: To bylo extrémně vtipné, protože se ukázalo, že je to bubenice, takže na tu tamburínu hrála líp než já. Potom jsem se jí omlouval, že mě fakt mrzí, že musela celou písničku jet raz, dva, tři, ale nemohli jsme riskovat, že by to vzalo nějaký poleno (smích).

REC.stage se měla co nejvíce přiblížit k buskingu. Už jste si ho někdy vyzkoušeli?

René: Ne, ale říkali jsme si, že bychom ho zkusili. Dřív jsme totiž moc neuměli hrát akusticky, až teď nás to začalo bavit.

Pavel: Když nám onemocněl bubeník Vašek, tak jsme koncerty museli zvládnout bez něj. Otevřelo nám to dveře tam, kde bude potřeba akustika. Už budeme vědět, že do toho můžeme jít a bude to znít dobře.

Přibyli vám po koncertu fanoušci?

Pavel: Fanoušci přibývají po jednotkách, ale vždycky potěší, když se líbíte někomu neznámému. V jednu chvíli mě tam zastavili tři kluci, kterým mohlo být tak šestnáct let, a byli nadšení z toho, jak jsme byli skvělí, a divili se, že jsme hráli na tak malé stagi. Řekli mi: ,,Vy jste se nám fakt hrozně líbil!“ Tak jsem se zarazil, že mi vykají a nabídl jim tykání. Málem se složili z toho, že můžou tykat frontmanovi J!Scream (smích).

Martin: Mě zase odchytl někdo v kotli na Royal Republic a dokonce věděl, že jsem basák!

Na Rock for People jste byli poprvé jako kapela, využívali jste VIP bar a dalších výhod, nebo jste si festival užili jako normální návštěvníci?

René: Využívali jsme toho dost, víc, než si myslíme.

Martin: Hlavně třeba záchody (smích).

Pavel: Strašně moc jsme to chtěli zneužít proto, abychom se dostali do backstage k Royal Republic, ale neměli jsme správnou barvu pásky a hluboké výstřihy. Jinak jsme na party ve VIP baru strávili tak dvě a půl minuty.

Jak to máte se sociálními sítěmi?

Pavel: Na Bandzone píše Pepa hlavně koncerty, jinak nic moc.

Martin: Bandzone je dobrý v tom, že když někdo hledá nějakou kapelu, tak klikne jako první na něj a tam si snadno všechno pustí.

Pavel: Jinak vše dáváme na náš Facebook, i videa. Správu nemáme primárně rozdělenou. Na Facebooku se vše snadněji sdílí, snáze se to stane virální, ale když si chci od kapely něco poslechnout, vždycky jdu na Youtube.

René: Řešili jsme taky založení Instagramu, ale asi bychom měli problém s tím, že u nás nikdo moc nefotí.

Líbila se mi fotka, kdy jste vyfoceni zezadu na pódiu, pod vámi nikdo není a popisek říká něco o tom, ať všichni dorazí, že dneska je to velký nářez.

Martin: Ta byla moje! Je to vyfocené na akci Gymnázia Botičská.

Spíš jsem to myslela tak, že to vypadalo, že na vás nikdo nedorazil.

Martin: To ne, jen po koncertě začalo hrozně pršet.

Jak u vás vůbec vypadá plánování koncertů? Máte nějaké spřízněné kapely?

René: Plánování řeším já s Pepou. Občas je to těžké. Teď jsme fakt probírali města od A do Z a oslovovali v nich kapely. Odepíše každá třetí, má čas každá devátá, něco se domluví s každou osmnáctou. Pár kontaktů máme z dřívějška, když jsme ještě hráli se starou kapelou. Kontakty ale získáváme úplně od píky, máme jich jen pár v Praze.

13833319_10208240798410929_472438211_o

Co plánujete kromě koncertování a účasti v soutěžích dál?

René: Nějak se stát slavnými (smích).

Vaše EP Mayday ale vyšlo už v roce 2013. Kdy můžeme čekat na jeho následovníka?

René: Teď budeme vydávat nové épéčko, které jsme nahráli skoro před půl rokem, ale chceme ho vydat společně s videoklipem, který budeme natáčet v září. Taky plánujeme dostat se mimo Prahu, protože tam hrajeme málo.

Martin: Klip chceme udělat jinak než náš první. S přípravou je víc práce, ale spolupracuje s námi kameramanka, která je do toho hodně zapálená. K tomu nabalujeme další lidi kvůli kostýmům a režii. Myslím si, že to bude pecka. Termín se pomalu blíží, plánujeme to křtít ke konci října v Malostranské besedě.

Foto: Josefína Rašilovová, Petr Hostaš, Karolina Rathová

Zkrácená verze rozhovoru vyšla v magazínu HelpMusic